Ročník 2009
Letní dětský cyklotábor Městečko Trnávka 25.7.- 8.8.2009téma: Středověk
Zpět na hlavní stránku
25.7.
My v slavný den sobotní vyjeli jsme vstříc Trnávce, vstříc velkému hradišti. Každý z nás své chýše obydlel. Hradiště nám svěřené ku oku našemu jsme zvelebili. Nemálo radostí i velkých činů čeká nás na tomto krásném místě. Večer za zvuku trubky všichni plni očekávání do příbytků svých uléháme.
26.7.
V neděli měli jsme tu velkou čest u nás slavnostně přivítat hraběnku a hradní paní na hradě Cimburku, paní Eleonoru a její družinu. Rytířka Jana uvedla nás do hry táborové. (VIDEO úvod do hry, házení 1 a házení 2). Naše družiny, barvami rozděleny, byly pasovány na šlechtické. Staly se z nich naše ctěné rody. Každý z nás byl pasován do stavu rytířského. My na oplátku Eleonoře rádi slíbili věrnost a poslušnost. S pokorou jsme přijali první úkol zadaný nám samotnou hradní paní. Každý rod, aby se patřičně vyznačoval, má si vytvořiti erb, vlajku a pokřik. (VIDEO Plamínci, Kašpárci, Rychlý kulky, a Kostíci) Po práci čerstvým mokem jsme se osvěžili a hrdla svá svlažili. Nenasytná břicha chutným pokrmem jsme nakrmili.
27.7.
Pondělní den, to den ve svitu slunce byl. Družiny naše vydaly se na pouť do Svaté země tajemný pergamen hledati, abychom ozdravit svá těla od zlé nemoci mohli. Šli jsme společně s Jenem z Cimburka, který v našem hradišti pána Daniela o ruku jeho dcery žádal a ten mu tuto pouť nakázal, jinak prý dcera jeho nemůže se stát Jenovou manželkou. Pergamen našli jsme a poté večer u ohně vyléčeni byli. Na pergamenu jak vyléčit násbylo psáno. Rytíři naši, z Eleonořiny družiny, vykonali za nás cestu do temného lesa, aby vodu ozdravnou nám donesli, díky ní nás výlečili. Tento pondělní den byl pro nás dnem tvoření rodových oděvů dle barev našich.
28.7..
V tento den nás opět zalila slunce zář a my pustili se do radovánek táborových. Mnozí bojovníci posílovali svaly svoje i obratnost svou na kulatém pružinostroji, jež zove trampolína, jiní se jali vyráběti sobě luky a šípy. Před obědem každý bojovník dobře svůj ešus prohlédl, neb špinavý od jídla dostat křídla může a těžko jej pak v křovinách hledati. Rytíř Mára jest soudce nelítostný a každá nádoba určená ku stolování raději mnohokrát do vody ponořena byla, než aby s ptáky ku nebi vysoko vyletět musela. Ti bojovníci, kteří na ústa svá pozor nedají a slova lidu sprostého ku ulevení svému užijí, tito pak svaly svoje pomocí klikocviků posilovati musí. Nejinak tomu stalo se i u rytíře Máry, jak z podobenky vidno jesti. Navečer opět ku hrám jsme zasedli a dobře se při tom pobavili. Tanec 1, tanec 2 a divadlo.
29.7.
Tento den byl ve znaku velocipédu, toť již známý nám vynález moderní doby. My vydali se na blízký hrad opředený spoustou legend. Cimburk on je nazýván. Celý hrad jsme prohledali, podivná, však velmi zajímavá atomsféra zde panovala. Při pomyšlení na dávné bitvy, slavnosti... se nám tajil dech. Málo však přece něco dozvěděli jsme se, že duch Cimburka zakrátko zas ožije. Meče a štíty zde zase budou řinčet, víc však ne. Po poledním žvanci navštívili nás opět rytíři a šlechtičny a prozradili nám divadlem další část příběhu. Dostali jsme další úkol a s pokorou jsme jej splnili. Stala se z něj čestná soutěž mezi našimi družinami. My trasu, kterou Miranda musela zdolávat, jsme zdolávali též, však družinám se počítaly okamžiky. Den zakončen byl ohněm a pečeným masem.
30.7.
V tento den, jak jinak než slunečný, pustily se družiny všechny do sportování i práce řemeslné. Mnohé malé šlechtičny výroba korálkových šperků zaujala. V čase odpoledním úkol přetěžký svěřen nám byl. Ku toku vodnímu nedaleko hradiště našeho jsme se odebrali a tam útržky tajné zprávy přímo z vody lovili. Zvláštní aparát k tomu vlastnoručně vyrobený každá tlupa naše užívala.
V divadle odpoledním strašné události svědky jsme se stali. Rytíř Daniel zákeřně na Mirandu ruku svou vztáhl. Rytíř Tomáš na svém oři pozdě přispěchal a nestačil již mordu tomu zabrániti. Na místě pak slíbil, že Mirandu pomstí. Video - Jana, divadlo - vražda Mirandy.
31.7.
V tento den ve znamení včerejší strašné události byl. Smrt Mirandy jako skvrna černá padla na celý příběh, který nyní prožíváme. Na přání Tomáše pohřeb slavný Mirandě vystrojiti musíme. Pohřební ústav Kostíci ujal se tohoto úkolu. Kytice, máry i hudba, to vše bylo připraveno k ceremoniálu slavnostnímu. Se ctí a slávou rozloučení jsme vykonali a Miranda může teď svůj věčný klid v hrobě najít.
Na hradě Cimburku svědky velké řeže byli jsme. Zde rytíř Tomáš proti Danielovi, tomu vrahu zákeřnému, svou zbraň pozvedl, aby Mirandu pomstil. Boj to byl lítý a nemilosrdný, řinčení mečů i výkřiky bojovníků do daleka se rozléhaly. Podlý Daniel pak rukou Tomášovou poražen byl. Souboj a po souboji.
Oba aktéři podívané této pak od družin našich velký potlesk i obdiv sklidili.
1.8.
Tento den na nás v lese hra velkolepá čekala. V lovu zvířat divokých jsme svoje síly poměřili a přitom mnoho zážitků nasbírali.
Na louce pak soutěže další se rozběhly. Hra nám dosud neznámá, brännball se nazývá, zalíbila se velice našim družinám. Nejen rození sportovci ve hře krásu našli, neb hra tato všechny bez rozdílu ku pohybu neustále nutí. Čas při hře jako rychlý šíp letí. Proto i výborný žvanec, připravený našimi skvělými kuchařkami, na ukončení hry této nezabírá.
2.8.
Přehlídka krásných psů, tou se den nedělní vyznačoval. Kinologové z Letovice přivezli s sebou tři plemena - Reachback, Rottweiler a Barzoj. Odvážný Dan pak se cvičným rukávem útoku čelil a obstál. (VIDEO zde)
V den tento náramně příjemné schlazení v potoce místním potkalo některé naše družiny. Hráze z kamení a písku jsme stavěli a přitom se dobře bavili. V hloubce před hrází pak někteří bojovníci plavat jako v rybníce zkoušeli, což ku pobavení slečen přístojících dobře posloužilo.
3.8.
Družina Kostíků v tento den na velké putování již zrána vyrazila. Hrad Bouzov jejich cílem se stal. Putování předlouhé, přes 40 km to bylo a ne každý jej bez problémů zvládl. Odměna v podobě pečeného buřtu s cibulí čekala nás v cíli naší cesty. Leč zbrojnoši hradní přispěchali oheň náš s konví zahasiti. Proto nám některým cibule pálivá ku snězení zůstala.
Družina Housenek do města Moravská Třebová se zatím vydala.
4.8.
V tento den náš táborový program ku jednomu z vrcholů dospěl. Po dni plném her a soutěží nás večer po večerce čekalo překvapení. Přesně s odbitím půlnoci celé naše hradiště probuzeno bylo. V lese pak stezka odvahy na každého bojovníka čekala. Tajemná cesta lesem skýtala několik nečekaných překvapení. Na chvíli se nám zjevila i bledá nebožka Miranda. Po projítí stezky jsme si ještě chvíli popovídali a podělili se o strašidelné zážitky.
5.8.
Tohoto dne divadlo v duchu středověkém pokračovalo. Rytíř Tom, zkažený již vlivem osudu svého, družinu loupeživou kol sebe shromáždil a pocestné přepadával. Ten, který do cesty se mu postavil, byl rytíř Pepa.
Hry olympijské byly pak pro nás všechny připraveny. A jako každé takové hry byly i tyto nadmíru velkolepé. Co roztodivných soutěží a her jsme prožili! (VIDEO zde)
6.8.
Tento den byl dnem výtvarným a řemeslným. Ivana Škrancová si výrobu smaltovaných šperků a výrobu obrázků metodou zvanou Enkaustika pro nás připravila. Též březové placičky pro vypalování byly připraveny, vyráběli jsme korálkové stromy i náramky, prstýnky i náhrdelníky, růže z krepového papíru i masky na karneval.
Workshop s názvem Břišní tance vedla Ivana Škrancová a zakončen byl velkým tanečním defilé, při kterém zazářila naše Aiša. (VIDEO zde)
Sovomarket i Sovobazar (VIDEO zde) byl tento den naposledy otevřen a všichni movití majitelé Soviček možnost tu měli směnit je za předměty potřebné i nepotřebné.
Navečer jsme se po družinách ku hradu Cimburku vydali. Tam jsme poklad nalezli a spravedlivě jej mezi všechny bojovníky rozdělili. Na závěr nás všechny čekalo velké překvapení v podobě ohňové šou. Rytíř Tom vedl k nám slavnostní řeč. (VIDEO -1- -2-) Hrad Cimburk se pak pochodněmi rozzářil, naši rytíři roztočili v rukách svých ohně zářivé a při tónech hudby prazvláštní s nimi tancovali. Když potom, světe div se, z úst jejich také oheň šlehal, všem nám okolo se zatajil dech. (VIDEO zde)
7.8.
Předposlední den, to bylo hlavně hodování a veselení. Tři kýty se točily na grilu, tradiční to již obrázek z našich táborů. Masíčko vonělo a chutnalo tak, jako ještě nikdy předtím. Do masek jsme se převlékli, táborovou hru s velkou žlutou kostkou konečně dohráli a pak na karnevale pod širým nebem jsme si zařádili.
8.8.
Bylo to krásné a bylo toho dost. Plni zážitků a unaveni vracíme se do našich domovů. Všem nám tábor něco dal. Možná se za rok zase shledáme.
